Odpočinek, modrá krev, letecký den a stezka odvahy... Stihli jsme toho dost :-)
Po našem boji o vlajku jsme byli dost unavení. Dopoledne jsme si proto dali šlofíka, maximálně si u toho zahráli lehčí hry.
Odpoledne přišla další dřina. Takových kopců, co jsme museli vyšlápnout. Divíme se, že nám ještě nohy slouží. Museli jsme totiž stopovat starostu, aby nám dal tak důležitou modrou krev. Celé odpoledne jsme proto chodili podle buzoly a hledali správnou cestu. Starostu jsme našli, ale nebyl úplně ve stavu, kdy by nám mohl dát jeho modrou krev. Římané ho totiž zajali a odebrali mu téměř všechnu jeho krev. Starosta byl naštěstí pohotový a na dno jezera schoval ampulku s jeho krví. Jeden statečný z každé vesnice tudíž musel skočit do vody a ampulku vylovit. Teď už nám zbývá jen najít mapu, která nás zavede k Panoramixovi a osvobodit ho. To nás čeká nejspíše zítra. :-)
Jak už to tak na táborech bývá, tak se tu najde i pár sousedů, co nejsou zrovna přeborníci v uklízení. Proto jsme s pomocí nejstarších kluků zařídili letecký den. A ne jen jeden, ale rovnou čtyři.
Večer jsme byli pěkně naštvaní. Normálně nás v noci vytáhli z postele a museli jsme jít stezku odvahy. To bylo řevu a jekotu. :)